Píšu hodně nepravidelně a díky tomu píšu rád. Tak
na počtenou ... za dva dny, nebo za půl roku ;-)
1.06.2008
Gigant z říše hmyzu
Robert Desnos napsal básničku o neexistujícím mravenci. Tady je, pod ní najdete můj 16 let starý překlad do slovenštiny. Pak následuje volné laškování s francouzštinou. A na závěr malý akustický dárek. Nejdřív ale Desnos:
La Fourmi
Robert Desnos
Une fourmi de dix-huit mètres
Avec un chapeaux sur la tête,
Ça n'existe pas, ça n'existe pas.
Une fourmi traînant un char
Plein de pingouins et de canards,
Ça n'existe pas, ça n'existe pas.
Une fourmi parlant français,
Parlant latin et javanais,
Ça n'existe pas, ça n'existe pas.
Eh ! Pourquoi pas ?
Tady je můj slovenský překlad :
Mravec
Mravec dlhý ako tirák
Čo na hlave nosí širák,
Takých veru niet, takých veru niet.
Mravec, ktorý ťahá voz
Pný tučniakov a kôz,
Takých veru niet, takých veru niet.
Mravec, čo vraví slovensky,
Latinsky ba aj čečensky,
Takých veru niet, takých veru niet.
Ách! Prečo nie?
-
V minulých dílech jsem již mluvil o překládání smyslu a zvuku básně. Právě proto slovenský je mravenec dlouhý jako kamion a na voze má místo kachen kozy. Podívejme se, jak by se přílišná snaha o doslovní překlad odrazila na zhoršené kvalitě textu. Tady je „doslovistický překlad", který jsem nedávno vymyslel:
Mravec
Osemnásťmetrový mravec
S veľkým klobúkom na hlave
Takých veru niet, takých veru niet.
Mravec, ktorý vždy tlačí
Voz plný tučniakov, kačíč
Takých veru niet, takých veru niet.
Mravec, čo vraví francúzsky,
Latinsky ba aj po rusky,
Takých veru niet, takých veru niet.
Ách! Prečo nie?
I v tomhle překladu je kvůli zvukomalebnosti a rýmu „jávanština" zaměřena ruštinou a mravenec místo tahání vůz tlačí. To jsou ty poetické kompromisy...
Teď otázky na Vás, vzděláníchtiví čtenáři. Tedy jestli si znovu chcete trochu zaktivizovat francouzštinu.
1. Přeložte „ S kachnou na hlavě." Samozřejmě, odpověď najdete ve francouzské básničce výše. Ještě uhodnout člen před tou kachnou...
2. Jak se francouzsky řekne „Auto plné hezkých dívek"?
3. Co znamená francouzská hovorová věta „Ma bagnole est encore en panne"?
Odpovědi najdete níže
.
.
.
.
.
ještě níže ...
.
.
.
jo , tady jsou odpovědi:
1. 1. Avec un canard sur la tête. Ano, kachna je ve Francii mužského rodu. A snad nejznámější francouzský humoristický časopis se jmenuje „Le Canard enchaîné".
2. 2. Une voiture pleine de jolies filles.
3. 3. Moje kára je ještě porouchaná. Slovo „kára" tady samozřejmě označuje automobil.
.
.
Nakonec slibovaný dárek. Nahrávku básně La Fourmi ve francouzštině si můžete najít a vyslechnout ZDE
[1] (filifrane ) Vloženo 13.08.2008, 20:11:54
Musím tedy říci, že "Mravec dlhý ako tirák / Čo na hlave nosí širák" se mi jako neotřelý překlad moc líbí. Ale nejsem si jistý, jestli docela souhlasím s vašimi názory na překlad básní. Dobrý překlad by podle mého měl zachovat pokud možno všechno, co je v původní básni. Překlad básně je překladelovou interpretací této básně, může tedy něco přidat, pokud toho má zapotřebí z hlediska prozódického a domnívá se, že se tím vyznění básně nezmění, ale měl by se vyvarovat obsah básně měnit, pokud se nejedná o nějaký zvláštní případ, kde to opravdu jinak nelze. Myslím totiž, že vyznění básně nespočívá jen v rytmu a rýmech a podobných věcech, ale každá báseň má i svůj konkrétní obsah, který nám něco říká, a i jednotlivá slova mají svá zabarvení a vyvolávají konkrétní asociace. Ve francouzské poézii té doby jsou právě konkrétní slova důležitá, vázaná na spoustu představ a myšlenek a není možné je jen tak nahradit něčím jiným. I když se mi líbí tirák-širák, ta číslovka v prvním verši mi připadá důležitá, humor básně spočívá v tom, že popisuje věcně věci nezvyklé a pokud se v prvním verši objeví přirovnání, a navíc ještě k věci, která vůbec neladí k poetice básně ani k době, ve které byla báseň napsána, celý dojem z básně se rozboří. Mým osobním požadavkem (i když třeba jiní lidé můžou mít požadavky jiné) při čtení překladu je, aby na mě báseň zapůsobila stejně, jako kdybych ji já jako Čech četl ve francouzštině. Měnit slovo francouzština na slovenštinu mi připadá podobné, jako při překladu anglické detektivky měnit Londýn na Bratislavu. Ale především bych v žádném případě neměnil exotickou Jávu vonící kávou za Čečensko plné válčení a vražd!
Zde je můj návrh na překlad, uvědomuji si, že také zdaleka není ideální:
Mravenec dlouhý osmnáct metrů
S kloboukem na hlavě a v módním svetru,
Takového není, takového není.
Mravenec který se nestydí vláčet
Vůz plný tučňáků, kachen a káčat,
Takového není, takového není.
Mravenec co umí perfektně francouzsky,
Perfektně latinsky, perfektně javánsky,
Takového není, takového není.
Ha! A proč není?
Vidíte, že vzhledem k tomu, že slovo mravenec je v češtině poněkud dlouhé, musel verše básně prodloužit tak, že jsem určité věci přidal. Snažil jsem se to udělat pokud možno citlivě.
[2] (filifrane ) Vloženo 13.08.2008, 20:13:58
Musím tedy říci, že "Mravec dlhý ako tirák / Čo na hlave nosí širák" se mi jako neotřelý překlad moc líbí. Ale nejsem si jistý, jestli docela souhlasím s vašimi názory na překlad básní. Dobrý překlad by podle mého měl zachovat pokud možno všechno, co je v původní básni. Překlad básně je překladelovou interpretací této básně, může tedy něco přidat, pokud toho má zapotřebí z hlediska prozódického a domnívá se, že se tím vyznění básně nezmění, ale měl by se vyvarovat obsah básně měnit, pokud se nejedná o nějaký zvláštní případ, kde to opravdu jinak nelze. Myslím totiž, že vyznění básně nespočívá jen v rytmu a rýmech a podobných věcech, ale každá báseň má i svůj konkrétní obsah, který nám něco říká, a i jednotlivá slova mají svá zabarvení a vyvolávají konkrétní asociace. Ve francouzské poézii té doby jsou právě konkrétní slova důležitá, vázaná na spoustu představ a myšlenek a není možné je jen tak nahradit něčím jiným. I když se mi líbí tirák-širák, ta číslovka v prvním verši mi připadá důležitá, humor básně spočívá v tom, že popisuje věcně věci nezvyklé a pokud se v prvním verši objeví přirovnání, a navíc ještě k věci, která vůbec neladí k poetice básně ani k době, ve které byla báseň napsána, celý dojem z básně se rozboří. Mým osobním požadavkem (i když třeba jiní lidé můžou mít požadavky jiné) při čtení překladu je, aby na mě báseň zapůsobila stejně, jako kdybych ji já jako Čech četl ve francouzštině. Měnit slovo francouzština na slovenštinu mi připadá podobné, jako při překladu anglické detektivky měnit Londýn na Bratislavu. Ale především bych v žádném případě neměnil exotickou Jávu vonící kávou za Čečensko plné válčení a vražd!
Zde je můj návrh na překlad, uvědomuji si, že také zdaleka není ideální:
Mravenec dlouhý osmnáct metrů
S kloboukem na hlavě a v módním svetru,
Takového není, takového není.
Mravenec který se nestydí vláčet
Vůz plný tučňáků, kachen a káčat,
Takového není, takového není.
Mravenec co umí perfektně francouzsky,
Perfektně latinsky, perfektně javánsky,
Takového není, takového není.
Ha! A proč není?
Vidíte, že vzhledem k tomu, že slovo mravenec je v češtině poněkud dlouhé, musel verše básně prodloužit tak, že jsem určité věci přidal. Snažil jsem se to udělat pokud možno citlivě.
[3]Eh! Porquoi pas? (Václav - Mail - WWW) Vloženo 22.12.2011, 21:28:35
Gigantický mravenec
s hlavu skrytou po čepec,
neexistuje, neexistuje.
Mravenec co táhne vůz
plný tučňáků a hus,
neexistuje, neexistuje.
Frankofonní mravenec,
latiník a javanec,
neexistuje, neexistuje.
Jé! A proč by ne?
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.