Tak tady je poslední z mých překladů básní Roberta Desnose. Je o aligátorovi. Zajímavé je, že slovo "alligator" je korektně napsané jak francouzsky, tak anglicky. Do francouzštiny prý přišlo z angličtiny. A tam vzniklo na základě španělského "el lagarto" t. j. "velká zelená ještěrka". Latinsky se ještěrka řekne "lacerta".  Slyšte tedy děti, slyšte, co se jednou stalo aligátorovi:

        Alligator

Robert Desnos

Sur les bords du Mississippi

Un alligator se tapit.

Il vit passer un négrillon

Et lui dit : « Bonjour, mon garçon. »

Mais le nègre lui dit : « Bonsoir,

La nuit tombe, il va faire noir,

Je suis petit et j'aurais tort

De parler à l'alligator. »

Sur les bords du Mississipi

L'alligator a du dépit,

Car il voulait au réveillon

Manger le tendre négrillon.

Tady je můj slovenský překlad z roku 1992

      Aligátor

Tam na brehoch Missisipi

Aligátor v skrýši chripí.

Volá z kríkov na černoška:
"Dobrý večer, počkaj troška."

Černoch na to:"Zbohom, maj sa

Padá tma, spať ponáhľaj sa.

Pre nás malých, moje zlato,

Nie je partner aligátor."

Tam na brehoch Missisipi

Aligátor sklesle sipí.

"Nebude na sviatky nôžka,

Jedna nula pre černoška."

Ku překladu: slovo réveillon označuje štědrovečerní večeři , nebo taky oslavu Nového roku.  Myslím, že jsem tuhle dvojznačnost dost uspokojivě v překladu vyřešil.

Desnosova báseň byla napsána asi v létech čtyřicátých. Tehdy bylo ještě ve Francii v pořádku říci „Nègre" nebo „Arabe". Později se i slovo „Arabe"  začalo považovat za hanlivé a místo něho se začalo užívat slova  „maghrebien", t. j. „pocházející z oblasti  Maghrebu" (zhruba sever Afriky, kdysi tam byly francouzské kolonie).

Mně je jedno, jakou má kdo kůži. Důležité pro mne je, co nosí pod ní. Mé první dny a noci ve Francii (1987) jsem strávil u přátel v Rennes. Boubakar byl informatik, vědec, pocházel z Nigeru. Byl to krásný, vysoký a štíhlý černoch. Jeho družka Françoise, učitelka španělštiny,  byla bílá jako ovčí sýr. Nebyli nijak politicky korektní a já taky ne. Ten výraz jsme tehdy ani neznali. Byli jsme prostě přátelé. Dneska se to s politickou korektností někdy přehání tak, že lidi už pak nevědí, o čem se mluví.

Úvahy o užívání slov bílý, černý atď jsem našel na tomhle francouzském blogu:

http://sensualmemories.blogspirit.com/archive/2006/04/13/3-noir-blanc.html

Tohle je čtvrtý díl o překládání a tak asi ve čtení vytrvali především ti, kterých  téma baví. Jestli chcete, zkuste si přeložit pár slov, nebo jedno -dvě slovní spojení, nebo třeba i celý obsah následujícího francouzského textu. Pochází z výše citovaného blogu. Níže pak najdete můj překlad. Těším se i na vaše případné komentáře, jiná řešení, nebo kritiku. Tady je text:

Je passe en revue les livres qui utilisent les mots Noir, Blanc ou Nègre. Je réalise que dans la littérature moderne, il n'y a que les écrivains noirs qui les utilisent ouvertement. Quand un Noir dit : je suis Nègre, c'est correct, quand un Blanc dit : tu es Noir, c'est du racisme. Je me gratte la tête. Parfois, l'être humain me fait chier. Comment arrive-t'il a déformer les mots les plus simples au point de les rendre méprisables. Et pourquoi doit-il tout classifier, tout ranger dans des cases ? Le jour où la planète va péter, je ne pense pas qu'il y ait une distinction entre les Noirs, les Blancs, les Jaunes, les Rouges ou les Schtroumpfs. Un homme est un homme, et sa valeur vient de ce qu'il a à l'intérieur, du désir qu'il a d'avancer dans la vie.

A zde je můj překlad:

Prohlížím si knížky, které užívají slov Černý, Bílý anebo Černoch. Zjišťuji, že v moderní literatuře je otevřeně používají jen černí spisovatelé. Když černoch řekne „Jsem černý, jsem negr" je to v pořádku, když bílý řekne „jsi černoch, jsi černý", to je rasizmus. Zdá se mi to fakt divný. Někdy se mi lidský druh hnusí. Jak se mu daří zdeformovat ta nejprostší slova na slova pohrdlivá? A proč musí člověk všechno klasifikovat, strkat do škatulek?  Nemyslím si, že by v den, kdy planeta vyletí do vzduchu, záleželo na tom, jestli je někdo Černý, Bílý, Žlutý, Červený nebo Šmoula. Člověk je jednoduše člověk, jeho hodnota je v tom, co nosí ve svém nitru, v jeho touze  jít v životě výš a dál.

Komentáře k mému překladu: Slovensky bych větu „Je me gratte la tête." rozhodně v tomto kontextu přeložil jako „Zastavuje sa mi nad tým rozum." Ale nejsem si vůbec jist, jestli se toto spojení běžně užívá v češtině. Váhal jsem,  jak přeložit v poslední větě výraz  „avancer dans la vie". Ve francouzštině je to běžná, často používaná fráze. U nás se tahle skutečnost opisuje jednou tak, jednou jinak – podle kontextu.

Voilà c'est tout. À la prochaine!